Září 2009

Zpověď pražského Casanovy...č.17 - servírka z Plzně

30. září 2009 v 23:42 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Z těch Plas to není daleko do Plzně. Tam jsem obvykle skoro každý den zajel na večeři a pak na pivo v hotelu… jeho jméno jsem bohužel zapomněl, ale byl, mám ho dosud před očima, zařízený postaru s omšelou noblesou, jaké vidíme ve Vídni.
Každopádně se tam dobře sedělo, takže jsem se stal rychle štamgastem a znal všechny servírky podle jména.
Zvlášť jednu jsem si oblíbil, i když byla trochu macatá, ale nosila s takovou elegancí ty plné talíře a tácy s pivem, že se ta její nadváha jaksi vytratila.
Teprve až v posteli, vzal jsem tu zlatovlásku jednoho večera po směně autem do Plas, mne dost překvapila, protože o servírkách a zdravotních sestrách si chlap často vytvoří špatný obraz. Předsudky.
Byla plachá a nezkušená jako chovanka z kláštera. Nechtěla světlo. Směl jsem rozsvítit a prohlídnout si ji až teprve tehdy,
když se rozehřála…
Byla krásná… jako madona…

Není to krásná náhoda, že právě na téhle stránce kam jsme došli, je řeč o dívce baculce a to v době, kdy jsem vás holky náhodou na blogu objevil. Takže jak vidíte i takové holky s trochou nadbytečných kil jsou krásné a přitažlivé. Takže když se vám nevede hubnout, nezoufejte. Každé kilo které máte na sobě je pro muže přitažlivé.:)



Milé holky chtěl jsem vás potěšit...

30. září 2009 v 22:56 | it

... sice jen hezkými fotografiemi z mé dílny, osobně to bohužel nejde, ale zase blog ohledně přenosu fotek nefunguje. A tak vám aspoň chci popřát dobrou noc, nepřejídejte se před spaním, protože určitě víte, že v téhle chvíli na vás útočí ten největší hlad, tak vydržte a pokud máte vedle sebe chlapa, tak ho nenechte chrápat, ať si aspoň před spaním trochu zacvičíte. Krásné sny, zítra ahoj.

Proč se tak trápit dietama a cvičením, když to jde jinak!

29. září 2009 v 21:12 | it |  názory

Proč se tak trápit dietama a cvičením když máme holky muže. Nebo ne? Už takový vášnivý polibek je úbytek kalorií a navíc podporuje imutivní systém.



Vidím u vás na blogu že skoro nejíte a celý den cvičíte, ale nějak nevidím, že byste se aspoň zmínily, že taky pomáhá sex.

Já například takhle cvičím každý den a zjistila jsem, že mohu jíst co se mi zamene a kdykoli chci. Celé moje tělo se rovnoměrně procvičí a je to i příjemné. No samosebou jen pokud to není raz dva tři. V tom případě co si máme my ženy povídat, na vině jsou pak naši muži.

Ovšem my ženy, ruku na srdce, jsme taky dost líné, i když ty příčiny mohou být zase jen v mužích. Třeba ten jejich rychlý a nepříliš kreativní sex. Je to tak, ne?

Takže sex na zhubnutí je opravdu dobrá věc. Ale až od patnácti, milé holky!


Proč muži říkají svým ženám zůstaň jaká jsi

28. září 2009 v 20:53 | it |  názory

Nevíte proč muži říkají svým ženám zůstaň jaká jsi? Opravdu nevíte? Tak já vám to řeknu. A určitě se mnou ne/budete souhlasit.

Většina z vás už ví, že žiji v Německu, ve zemi buřtů a špekáčků, neoficiální národní jídlo a je to často i na ženách tady znát. Češky jsou proti nim jako špejle.

Prvním důvodem může být, že ženu milují a že ji opravdu chtějí mít stále stejnou před očima. Ale budou ji za pár let taky tak rádi vidět, když trochu zestárne a nevíc neprojde dveřma? Co si máme namlouvat, ta zamilovanost netrvá věčně. Ať je to muž nebo žena.

Druhý důvod je ten, že svoji ženu tak trochu považují za majetek a nejsou zrovna nadšeni, když se chlapům líbí a mohla by ve slabé chvilce zahnout. Raději ženu tak trochu při těle, ale věrnou. Není to tak? Ženu do kuchyně, uklízečku, no a samozřejmě i do postele. Tam na tom nějakém kile už tolik nesejde.

A pak tu máme třetí důvod proč muž říká své ženě, jaká jsi zůstaň. Protože sám vesele tloustne, a to je právě ten podstatný důvod. Rád chodí na fotbal, rád pak zajde do hiospody na pár piv a jeho bříško nezadržitelně roste. Myslíte holky že mu to dělá dobře, když se za jeho ženou kdejakej chlap otáčí a slyší "Kde ta holka dala rozum, vzít si takového pupkáče."?

Takže tak je to. Zůstaň jaká jsi říkají chlapi jen kvůli sobě :D

Zpověď pražského Casanovy... č.16 - katolická učitelka

27. září 2009 v 21:58 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Musím se přiznat, že jsem zprvu toho souseda podle těch jeho závětí nesnášel, byl mi protivný, ale čím víc se do něho víc začtu, chtěl jsem napsat zaposlouchám, tím víc má mé sympatie. Rád pomáhá každé holce v nouzi a obětuje všechn svůj čas jen proto, aby každou potěšil. Nemám pravdu? Tak tady máte jeho další dobrý skutek:

Tak to mi připomnělo, tedy ta svatba, jednu dívku, se kterou jsem se seznámil na služební cestě v Plasech. Řekla mi, že by ráda, ale teď ne, že mi zavolá.
Moc jsem jí nevěřil a pustil to z hlavy. Ale skutečně za pár dní přijela za mnou do Prahy, dokonce hned s klíčem od chalupy někde v okolí Rokycan. Byla to rozhodně dost zvláštní dívka, katolička a budoucí učitelka.
"Mám před svatbou, snad ti to bude divné," řekla mi toho dne na lavičce na Kampě. Ale ráda bych ještě poznala jiného muže než se vdám."
"To jako…" chtěl jsem říct, ale nenechala mi dokončit větu.
"Po svatbě už mu nechci být nevěrná, ale teď to nebude ještě takový hřích…, rozumíš?"
"Sice zrovna moc ne," zmohl jsem se na odpověď, "ale dobře, jak chceš, jsem pro…"
Jeli jsem tedy na tu chalupu jejích rodičů a k tomu musím jen dodat, že byl dost sychravý podzim. Protože by nás kouř z komínu prozradil u sousedů, nemohli jsme zatopit a tak jsme se, abychom nezmrzli, milovali po celou noc a ještě kus dalšího dne...
Co asi dnes dělá? Učí děti "máma má maso" a snad si i někdy vzpomene na ten náš maratón…




HOLKY POZOR! Na každém kroku vás snímá kamera!

27. září 2009 v 16:49 | it |  dokufoto

Nejenže snímá, ale koukají vám ti sprsťáci zua výstřih. :D


Slunečnice na trhu

27. září 2009 v 13:57 | it |  dokufoto


Zpověď pražského Casanovy... č.15 - Jana

26. září 2009 v 9:39 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Dneska to bude zase bez komentáře, spěchám ven, je krásně...

S tou Janou jsem sice chodil, ale výčitky jsem neměl ani v nejmenším. Měl jsem vůbec někdy nějaké výčitky? Ostatně ta holka mne podváděla kudy chodila a já ji podváděl taky. Představovala mi své milence jako kamarády a já to i tušil, ale tvářil jsem se že nic nechápu a že nic nevidím.
A vím i proč. Byla blond, i když ne tak docela, mírně nazrzlá blondýnka s bílou pletí, a právě na takovej typ, zdánlivě nevinnej, jsem měl vždycky slabost.
Někdy se říká, že se žena každému muži přizpůsobí. Buď proto, že ho bezmezně miluje, anebo že si na něho zvykne a nechce ho žádné jiné pustit. To druhé byl právě její případ. Držela se mne jako klíště a nemohl jsem se jí zbavit.
Nakonec si sbalila těch pár věcí a odešla z mého bytu jen proto, že ji slíbil sňatek jeden komunista. Dobře věděla, že se ho ode mne nedočká. Byl jsem sice samozřejmě rád, ale na druhou stranu mně to dost naštvalo, že právě s komunistou. Přesto jsem byl ale na její svatbě, abych jí gratuloval. Samozřejmě netrvalo ani týden a volala, že by se ráda ještě aspoň jednou se mnou rozloučila…
Co dělá? To náhodou vím. Ani ne po roce už rozvedená matka s dítětem. Dostala co chtěla.



Máte problém otevřít balík?

26. září 2009 v 0:13 | it |  videa

Tady můžete vidět jak nejlíp to jde.




Video mám od jedné známé z Ameriky.





Podobnost čistě náhodná

25. září 2009 v 23:21 | it |  dokufoto

Zahlédl jsem dnes ve výkladní skříni nově zřizovaného obchodu.


Černej kluk s červenou čepicí

25. září 2009 v 1:22 | it |  dokufoto



Splývá trochu s pozadím, ale není krásnej a roztomilej, co říkáte, holky?



Nosíte úpletové sukně a šaty?

23. září 2009 v 22:31 | it |  co dal den


Úpletové sukně a šaty, hlavně vlněné, jsou v modě, jestli o tom nevíte. Ale vypadají v nich vaše prdelky opravdu dobře? Co myslíte?

Zpověď pražského Casanovy...č.14 - sebevražedkyně

23. září 2009 v 1:34 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Zkurvenej blog. Dvakrát jsem napsal předmluvu a dvakrát mi to smazal. Po třetí už na to kašlu. Budu si stěžovat. Ale komu? Tak tady tedy máte ten jeho další milostný případ:

Tohle seznámení nebylo zrovna nejšťastnější, i když jsem i s ní prožil pár hezkých okamžiků. Mnohem smutněji, dokonce tragicky, skončila jedna noc pro jednu jinou dívku ze Smíchova ze Ženských domovů, noc první a poslední, i když bez mého přičinění.
Byla to kamarádka Jany, dívky s kterou jsem chodil, o té se tu taky možná někdy zmíním. Měla ke mně důvěru a se vším se mi svěřovala. Několik let vydržovala svého o pár let mladšího kluka na studiích. V ten osudný den, když zjistila, že je s ním těhotná, ji bez rozpaků pustil k vodě. Zavolala mi a nakonec mi s pláčem řekla, že by nejraději skoncovala se životem.
Vzal jsem ji večer do Obecního domu na večeři, abych jí všechno rozmluvil a přivedl na jiné myšlenky. Tam jsem ji dokonce koupil i velkou kytici rudých růži růže, protože květinářka, která tam obcházela stolky, nás pokládala za milence. "Tu mi dej pak na hrob," žertovala ta nešťastná holka, ale byla dojatá se slzami v očích. Po cestě k jejímu domovu mi pak chtěla taky něco mermomocí darovat. "Co třeba můj zásnubní prsten?" řekla.
Nahoře v jejím bytě mne poprosila, abych s ní strávil noc až do rána a vysvětlila to těmito slovy: "Ráda bych ty noce s ním tebou vymazala, pomůžeš mi?" Nakonec jsem se přemluvit nechal.
Ráno mi ještě připravila až do postele snídani, hýřila vtipy a byla tak veselá, že jsem ani v nejmenším netušil, co chystá. Vzala prášky, hned jak za mnou zavřela dveře…

Chudák holka. Dost mně to vzalo když jsem to četl poprvé. Ale není jediná která takhle skončila. Žádnej chlap za to nestojí. Co myslíte?




Nic nás nikdy nerozdělí!

22. září 2009 v 5:02 | it |  dokufoto


Tak jste už někdy někam podobně veřejně napsaly, vyškrábaly, třeba do kamene, do stromu? A tak na věky zpečetily svoji lásku a dali slib ? Jen se přiznejte!

Zpověď pražského Casanovy... č.13 - další holky z Litomyšle

21. září 2009 v 22:57 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Tak jsem si myslel že už nechal tu Litomyšl na pokoji, ale jak uvidíte, byl to velký omyl. Skoro začínám pochybovat, jestli si pár holek nedomyslil. Taky si myslím, že mu ani nezáleželo jak ta holka vypadá, nebo co v ní opravdu je, že bral všechno co mu přišlo pod ruku. Myslíte že takoví kluci nebo chlapi pořád jsou? Pokud ano tak se vážně před nimi mějte na pozoru. No asi sami víte jak to s nimi je. Tak tedy další jeho odstavec.

Ještě pár místních jsem taky obšťasnil, ale na jejich jména si už vážně nedovedu rozpomenut. Jedna byla z nějakého internátu, ta kvůli mně lezla oknem a tak jsem si to rozdali hned tam u zdi, jinak nebylo kde, ale nebyla to vlastně osvětová práce, které jsem se ujal? Snad jsem přeci jen trochu oživil život v Litomyšli a už to nebylo alespoň tak ospalé město, kde si neukojené kočky dávají dobrou noc. Jedna z nich byla taky jedna rozvedená maminka a byla mně i mým kamarádům za každý večer, potom co uložila své děti do postele, tak vděčná, že nás pak každý večer nedočkavě vyhlížela nejdřív z okna a pak před vchodem.
Výjimkou byla jedna dívka, která si zjistila v hotelu moji adresu a přijela do Prahy za mnou a to se mi vůbec nelíbilo. Měl jsem neblahé tušení, že má něco za lubem a tak jsem ji ještě hned odpoledne seznámil s mým kamarádem. Věřte mi, stál nade mnou strážný anděl. Za měsíc
mu napsala, že to nedostala a chtěla to hodit na něj. Pravděpodobně to byl někdo ženatej místní a potřebovala najít nějakého troubu za otce. Nakonec ho to stálo jen pár stovek výkupného…

Tak tedy zítra ahoj, třeba sem dám ještě nějaký fotky.




Zpověď pražského Casanovy... č.12 - paní J. a její dcery

21. září 2009 v 0:38 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Musím si nejdřív trochu postěžovat. Myslel jsem že vás bude ten sešit souseda s jeho zpovědí aspoň trochu zajímat a dáte aspoň maličký komentář a vy nic. Nakonec co k tomu dodat. Byl to člověk bez zásad a proutník. Čtete to vůbec a neměl bych raději s tím přestat a hodit to za těma jeho krámama zpátky do popelnic? Klidně řeknete. No tady máte zatím tu další část o té paničce J. a jejích dcerách. Tentokrát je to dokonce slušné, žádný sex.


Její holky mne v sobotu přemluvily abych s nimi šel na místní koupaliště a nemohl jsem říct ne. Vlastně jinak to ani nešlo. Byl jsem těch pár dní u nich jako doma, protože J. mne uprosila abych odřekl hotel. Naštěstí chodila přes den do práce, takže jsem trochu té svobody přeci jen měl. Nakonec mi tam bylo i dobře a ty holky jsem začal mít rád. Večer, dřív než mne J. vehnala do její postele, jsem s nimi hrál člověče nezlob se, nakonec jsem jim i domácí úkoly psal, tak žádnej div, že na mně ty holky začaly viset.
Na to koupaliště jsem s nimi tedy šel a máma musela samozřejmě taky. Řekl bych, že už na ně začala žárlit, protože jsem s nimi trávil víc času než s ní. Naštěstí na tom koupališti nebyla ani magistra, nebo jiný holky který jsem už předtím kontaktoval, ale stejně jsem v pohodě zrovna nebyl. Jelikož Litomyšl je velká drbárna. Všem ženským kolem bylo určitě jasný, že mne J. sbalila, i když to bylo naopak a civěly na mne ať jsem se kamkoli hnul. Největší malér byl, když J. ke všemu ještě od plavek podprda prdla a já musel za plavčíkem, holky byly zrovna v bazénu, pro ni shánět zavírací špendlík. Nevím ani vlastně proč to sem píšu. Takovejch trapasů jsem už zažil hodně. Nakonec jsem byl rád, že jsem z té Litomyšle musel druhý den do Prahy zpátky.

Tak chcete příští pokračování nebo ne?



Růže

20. září 2009 v 21:24 | it |  dokufoto





Ty okvětní lístky, řekl by Casanova, ve mně vzbuzují určité asociace. Napadá vás jaké?


Zpověď pražského Casanovy... č.11 - panička J.

20. září 2009 v 0:35 | it |  Zpověď pražského Casanovy

Ta Litomyšl je česká Sodoma Gommora, jak se zdá. Hříšné město. Možna i Smetana se v té Litomyšli pohlavně nakazil. Buď tam byly ty všechny ženský poběhlice, nebo ti muži tam za nic nestáli. Každopádně ten můj soused si to tam dobře užil.


V té Litomyšli jsem taky prožil románek s jednou rozvedenou paničkou J., proslulou drbnou, ale to bylo zase o něčem úplně jiném. Možná se zeptáte, jak jsem to všechno stihl? No sám nevím jak. Ale žádná z těch holek nežárlila, ale nechtěla nějaké výsadní právo. Že bych byl pro ně jen loutkou jako z Goyových obrazů, kterou si občas prohodily?
No, tak ta panička, bydlela ve vile na vršku, kde jsem si připadal jako v nějakém zámečku,
tak přepychově byl zařízený. "To je moje tvrz," řekla mi, když mně tam navečer přivítala. Uvedla mne do salonu s gobelíny a představila mně svým dospívajícím dcerám.
Seznámil jsem se s ní v kině čirou náhodou, když jsem ji bezděky sáhnul na koleno a ona mně tu ruku hned stiskla a podržela… z filmu jsem pak už mnoho neviděl.
Hráli jsme ve čtyřech člověče nezlob se a žolíky a pak ty milé holky poslala do postele. "Jsou to rozumný holky, vědí co se patří…"
Jediné co mi bylo dost trapný, bylo to, že nám ta mladší, ráno přinesla do postele snídani…
"No nekoukej tak," řekla J., když za holkou zapadly dveře, " mám s nima kamarádskej vztah a dobře vědí, že máma to čas od času potřebuje…"

Nejste vy náhodou některá, vážená čtenářko, s Litomyšle? A když ano, dostanu icq?